Do června 2027 by mělo dojít k rozšíření toho, jaké snímky je trestné sdílet. Evropská směrnice (2024/1385) vyžaduje kriminalizaci sdílení snímků explicitně zobrazujících sexuální aktivity nebo intimní partie osoby bez jejího souhlasu, pokud jí takové jednání pravděpodobně způsobí vážnou újmu.
Hranice pornografie není snadné určit, protože by snímky kromě sexuální explicitnosti (podněcování sexuálního pudu) měly překračovat aktuální společenské hranice sexuální slušnosti, což je proměnlivá a neurčitá kategorie.
Tento trestný čin cílí na vytváření a sdílení intimních fotek a videí bez souhlasu zobrazené osoby, pokud snímky mají charakter pornografického díla.
V českých trestněprávních novinkách účinných od ledna 2026 trošku zapadl nový trestný čin "zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření" (§ 191a trestního zákoníku). Článek Petra Švihela se ho snaží představit.
A jestli Vás to zajímá, tak ne, nemyslím si, že by v kontextu sexuálního zneužívání bylo největším problémem zpovědní tajemství. V rozhovoru se ho dotýkám jen letmo. Ale titulky jsou svět sám pro sebe...
Řadu z nich znám a o přijetí prezidentem se vyjadřují velmi pozitivně. Jsem za to rád. Dlouho na něco takového čekaly. Potřebujeme veřejné představitele, kteří neprohlubují utrpení zraněných lidí, ale naslouchají jejich příběhům a navracejí jim lidskou důstojnost.
S Alexandrou Vetkovskou jsem mluvil v návaznosti na lednový nález Ústavního soudu ve věci oběti sexuálního zneužívání knězem. Text pak počkal v redakčním systému do doby, než se (jiné) oběti zneužívání v katolické církvi vypravily na Hrad.
Nestává se často, že bych dával rozhovory Blesku. Ale co by člověk neudělal pro osvětu? :-)
Související online kurz, jehož cílem je seznámit se se základními příčinami, které zneužívání nezletilých umožňují a jak jim můžeme v církvi předcházet: www.ucu-edu.online/safeguarding...
Výstava není rozsáhlá a nemusí zabrat mnoho času. Lze se na ni na chvilku zastavit při cestě kolem. A jde nad ní také déle rozjímat.
Foto: Anička Guthrie (Člověk a víra)
Výstavu pořádá spolek Někdo Ti uvěří ve spolupráci s Českou biskupskou konferencí. Už to stojí za pozornost. Výstava je součástí většího mezinárodního projektu zaměřeného na bezpečí dětí v církevním prostředí. Její obsah však může promlouvat do libovolných kontextů.
To jsou některé z myšlenek probouzených výstavou, kterou je možné shlédnout do 8. února v klášteře františkánů u Panny Marie Sněžné v Praze (od pondělí do soboty 12-18h, v neděli 10-18h).
Rozpoznat, čím si procházejí lidé, které potkáváme. Vnímat, kým jsou. Naslouchat jejich příběhu. Reagovat vhodným způsobem. Spolunést jejich břemena. Být pro ně tím, kým mohu být a kým potřebují.
Shrnutí případu i s komentáři (odemčený článek Prokopa Vodrážky a Marie Golkové): denikn.cz/1942107/rozp...
Text plenárního nálezu spolu s tiskovou zprávou a shrnutím formou otázek a odpovědí jsou dostupné zde: www.usoud.cz/aktualne/pol...
Ústavní soud ve svém nálezu také shrnuje výklad některých znaků znásilnění, a to především pokud jde o násilí, pohrůžku násilí a zneužití bezbrannosti.Při tomto výkladu zohledňuje i specifický vztah závislosti, ve kterém se nachází oběti zneužívání ze strany duchovních.
Může nám to znít samozřejmě, ale v praxi to samozřejmé není. Běžně se setkávám s tím, že policie a státní zastupitelství ignorují poznatky viktimologie a zbytečně svými neodbornými úvahami traumatizují oběti. Je proto užitečné každé rozhodnutí, ve kterém vyšší autorita nevhodné přístupy pojmenuje.
Orgány činné v trestním řízení se musí zdržet reprodukce sexistických stereotypů a nevystavovat oběti sekundární viktimizaci používáním moralizujících a pocit viny vyvolávajících slov, která by mohla ohrozit důvěru obětí ve spravedlnost.
V odůvodnění nálezu Ústavní soud shrnuje, jak má stát přistupovat k obětem sexuálního násilí. Nesmí preferovat ani práva osob podezřelých ze spáchání trestného činu, ani práva jejich potenciálních obětí. Má hledat spravedlivou rovnováhu mezi právy obětí a podezřelých.
Ústavní soud dnes v návaznosti na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva vrátil policii k dalšímu prověřování případ dlouhodobého sexuálního zneužívání mladé ženy knězem.
Novinky.cz vydaly náš letní rozhovor s Ludmilou Čírtkovou a Magdalénou Pánkovou o situaci obětí sexualizovaného násilí v Česku a o tom, co by bylo dobré zlepšit.
www.novinky.cz/clanek/podca...
Olomoucký arcibiskup přidal ke kauze ještě jedno vyjádření:
www.ado.cz/2025/10/14/p...
Vyjádření olomouckého arcibiskupství (jeho zástupci se účastnili většiny hlavního líčení): www.ado.cz/2025/10/09/v...
Článek Aleše Fuksy pro Právo/Novinky: www.novinky.cz/clanek/krimi...
Měli bychom se zamyslet nad jiným nastavením pravidel příslušnosti soudů (státních zástupců a policie), které by umožnilo rychlejší řízení s menší mírou sekundární viktimizace. Řešením by mohly být například specializované soudy (soudní senáty) zabývající se sexuálním (a domácím) násilím.
Následně strávíme měsíce znaleckým zkoumáním a ještě delší čas dohadováním, jestli po dobu alespoň 6 týdnů byla oběť dostatečně závažným způsobem omezena na svém životě.
Takový postup je nedůstojný a prohlubuje traumata obětí.
Pro psychická traumata je typické, že se vyvíjejí v čase. Pokud se činem začne zabývat policie brzy po jeho spáchání, je pravděpodobné, že se v průběhu trestního řízení u obětí rozvinou posttraumatické reakce.
Současný český systém trestní justice je založený na principu, že krajské soudy rozhodují o závažnějších trestných činech. Mezi ty zpravidla patří činy, které způsobily těžkou újmu na zdraví. Má to svoji logiku, ale rozhodně to není bezproblémové řešení.
