Sagtin

Cos nakoupil? Já ty jejich věci úplně miluju. Ramen a kimchi mají dokonalý.

Povidlový jsou nej!

Já to dneska dělám tak, že si dám buchtu - jdu se projít se psem - buchta - procházka - buchta - a teď si asi dám doma jógu, protože pes už nespolupracuje.

Napekla jsem pekáč povidlovejch buchet, zalila to máslem a smetanou a nakázala muži, ať vezme tchánovce po cestě z letiště k nám na čaj a pro výslužku.

To se stane, když jsou na mě lidi hodní. Zbuřtovatěj.

Ráda bych oživila starý twitter # #buřtyourself (aspoň tak si to můj mozek pamatuje).

Ono to jde ruku v ruce, čím jsou ženy emancipovanější, tím větší nároky jsou kladený na muže (třeba jako bejt samostatnej dospělák :D). Mladší ženy jsou progresivnější a mladší muži natvanější.

Jarda je hezká ukázka mileniála, ale už je o 10 let starší než gen z. On je ještě 5 let ode mě.

To je zajímavej poznatek! Bojim se, že na tohle čísla mít nebudeme, ale někdy zkusim pohledat.

Každopádně ale ten trend (z toho co měříme) je fakt takovej, že mladá generace v západnim světě názorově couvá do středověku. Trad wifes, andrew tate, celá maga, ..

Podle průzkumu King’s College London si třetina gen Z joudínků myslí, že žena má poslouchat svýho manžela. Všechny tyhle genderový čísla vyšly u gen z mnohem tradičněji a hůř než u starších generací.

Takže oficiálně můžeme říct, že ti dnešní mladí stojí za hovno. Máme na to data.

moje nervy tvl.

Oukej, takže já se dle právě odeslanýho motivačního dopisu chci hodně dostat na tu druhou cestu. No co už, odesláno. Jdu přeložit těsto a pak si číst o lesáckejch strojích.

Člověče, mně je teď dobře jak měsíc ne! A taky to znamená, že budu mít konečně nějakej volnej čas na to zvát kamarády na pizzu.

Příliš mnoho kariérního růstu není (teď) pro mě. Já chci sbírat kredity a pěstovat rajčata. :D

Už se těšim na Jardův výraz, až zítra přiletí domu a zeptá se, jak jsem se měla.

A teď jsem ještě k tomu všemu dala výpověd. 🤷🏼‍♀️ Jdu na cigárko.

Vzala jsem si HO, že si v klidu vytvořim AI asistenta a pak se zvolna začnu učit. Takže neteče voda (samozřejmě jsem zapla pračku a zadělala těsto), v noci se mi šprajcly záda, sousedi se už 2 hodiny hádaj, asi už lítaj i facky (no joke), v bytě pod náma rekonstruujou. Já začnu kouřit, vám říkám!

Update situace. Tchyně je momentélně s jejím mužem a mým mužem na eurovíkendu.

Takže si posíláme fotky jídla. Toto vznikající přátelství bude mít pevné základy postavené na másle, cukru, medu a oříškách.

To mi připomíná kolegyni, co se na mě minulý týden koukala jak na blázna, že se na meeting nepřipojím ANI Z DOMOVA, když mám dovolenou. Ne, fakt si z pohřbu neodběhnu na status, tvl. Ani kdybych seděla na gauči a celej den koukala z okna, tak se nepřipojím.

Pražský ceny už mě tak vycvičily, že když jsem za kafe a koláček dala 170 kč, tak mě vlastně nadchlo, že to bylo levný.

Nasrat vole, dneska probudim kvásku Malinu z mrákot a zejtra napeču koláče pro celý Vršky.

Jako do první práce ne, ale není mi o moc víc než 24. To životní stádium už s sebou nese náklady.

Současně ale nechápu tuhle "rozcapenost" lidí, co začínají. V první práci jsem měla 18k a 10 platila nájem. A další tři částečný úvazky zadarmo, abych měla zkušenosti.

Za 45 hrubýho bych zaplatila doslova jen hypotéku a zbylo by mi krásných 600 kč.

Hele, já jsem skeptik, ale tady si myslim, že je konec problému. Ta bouře právě byla v říjnu, kdy se doslova celá rodina postavila za nás s mužem a muž si jasně „vybral“ moji stranu. Takže já plně věřim uvědomění na její straně a chci vybudovat přátelství.

Ty vole :D :D :D

Jste měli vidět výrazy všech členů rodiny, když v sobotu ještě vožralý vstali, a my spolu normálně interagovaly, vázaly samy dvě venku kytky a byly k sobě vřelý. :D

Nebudete tomu věřit, já tomu ještě furt nevěřim, ale v pátek po pohřbu jsme se s tchyní usmířily. Moc hezky jsme si promluvily, řekla všechno, co jsem potřebovala slyšet, domluvily jsme se, že se navzájem upozorníme, kdybychom kravily, a udělaly jsme tlustou čáru. Hustý to je.

Roste vám malej ajtáček. :D

Mému nadšení nepomohlo ani to, že mi teď ryanair napsal, ať si odbavim let, ale já si místo prodlouženýho víkendu plnýho muzeí a sangrie, budu muset vyžehlit šaty na dědův pohřeb.

Ráno jsem jako každý den vstala nasraná a demotivovaná, ale pak jsem na zemi našla nadšení. Jen teda nevim, jak ho použít.

Můj lajk si prosím představ jako velice smutné pokývání hlavou.

Stavbyvedoucí dneska v jílobahně ke kotníkům běhal (no, klouzal) po naší zahradě a snažil se chytit signál, aby se dovolal kolegyni, načež se zamračeně na nás dva podíval s dotazem, jestli na tomhle místě stavíme za trest.
Přijet se nedá, signál není, lidi nejsou..

Ráj! Nevím, co má.

#nahranělesa

Máš můj obdiv, fakt, neskutečnej. Ten morál, co musí člověk mít. Jediná věc, co zvládám pravidelně víc jak 10 dní v řadě, je se ráno probudit.

Dle profesionální odhadu by vočko eviduju zásoby na břiše a zadku. 🤷‍♀️

A teda budeme-li mluvit o koře, tak ta hrabe jak šílená, to jo. :D

bojím se zeptat :D ale tuším, že to nějak souvisí s těma pěti kilama, co za poslední dobu přibrala :D

Jeden víkend je nechám samotný a moje bytová pejska úplně zvlčela a teď chodí po zahradě s prasečí nohou.

Zatím neumím, až časem.

Palec je v plánu, ale je to priorita č. 86895.